Nedávno jste měli možnost vy, občané, položit otázky přímo primátorovi města Mladá Boleslav, Jiřímu Bouškovi. My jsme se ptali za vás a primátor odpovídal.
Sešlo se mnoho dotazů, z nichž část bylo nutné sloučit, protože velká část se opakovala. Během zhruba hodinové schůzky zazněly odpovědi na část témat. Ve videu najdete odpovědi na otázky.
Během rozhovoru pan primátor opakovaně zmínil, že pokud má kdokoli konkrétní dotaz nebo problém, může se na něj obrátit telefonicky, osobně nebo si domluvit schůzku k jeho projednání. Kontakt
OTÁZKY
1. Osobní vztah k městu a role primátora
Máte rád Mladou Boleslav? Co je pro vás osobně na tomto městě nejdůležitější a co považujete za svůj hlavní úkol jako primátor?
Odpověď:
Mladou Boleslav mám velmi rád. Vyrůstal jsem tady, na sídlišti u Radouče, kde tehdy kolem paneláků končila zástavba a začínala pole. Mám s tímto městem spojené dětství, školku, školu, první sportovní zkušenosti i spoustu kamarádů. Trávili jsme venku celé víkendy, hráli hokejbal, později jsem začínal se sportem organizovaně. Nejdřív hokej, pak další aktivity. Velkou část života jsem prožil právě tady a mám na to období spoustu silných vzpomínek, včetně sportovních úspěchů a společných zážitků.
Město se za ty roky výrazně proměnilo. Z místa, které bylo tehdy spíš na okraji, se stala dnes prakticky centrální část města s obchody a službami. Přesto mám k Boleslavi stále velmi osobní vztah. Není to jen místo, kde žiju, ale město, které jsem si skutečně „odžil“.
Zároveň si myslím, že Mladá Boleslav má výjimečnou polohu. Je to skvělé místo pro život. Máte to blízko do přírody, k Jizeře, na Chlum, do Českého ráje, na Kokořínsko, ale zároveň jste za chvíli v Liberci nebo v Praze za kulturou. To je obrovská výhoda, kterou si možná ani vždy neuvědomujeme. Samozřejmě jsme průmyslové město, což s sebou nese specifické výzvy, ale i ty k Boleslavi patří.
Jako primátor mám to štěstí, že mohu pracovat pro město, ke kterému mám skutečně vztah a které mi dává smysl. Tato práce mě naplňuje a baví. Cítím, že Mladá Boleslav je místo, ke kterému patřím. A že mým hlavním úkolem je snažit se, aby se tady lidem dobře žilo i do budoucna.
2. Bezpečnost ve městě (kriminalita, hluk, doprava)
2.1 Často slýcháme, že velká část boleslaváků se ve městě necítí bezpečně. Jaká je řeč čísel? Například v porovnání s jinými městy, nebo dobami minulými. Je to jen pocit zpovykaného obyvatelstva, nebo skutečný problém?
Odpověď:
Mladá Boleslav je průmyslové město a v tomto směru jsme specifickí především tím, že tu máme takto velkého zaměstnavatele. Z mého pohledu je naprosto klíčové, aby Škoda Auto fungovala a prosperovala. Pokud se firmě daří, lidé mají práci a příjem a teprve na tom se dá stavět všechno ostatní. Proto je pro mě důležité vytvářet podmínky nejen pro samotnou Škodu Auto, ale i pro její dodavatele a další firmy, které v regionu působí.
S tím souvisí i rozvoj infrastruktury, ať už dopravní nebo jiné. V rámci možností města se snažíme tyto věci posouvat, a to jak finančně, tak především komunikací s krajem, vládou a dalšími partnery. Myslím, že dnes je vidět, kolik se toho na Mladoboleslavsku děje například v oblasti dopravní infrastruktury. Tyto projekty ale nejsou jednoduché a stojí spoustu času, energie i příprav.
Průmyslový charakter města s sebou zároveň přináší řadu výzev. Každý všední den do Mladé Boleslavi přijíždí zhruba dvaadvacet tisíc lidí, kteří potřebují zaparkovat a dostat se do práce. Zároveň tu pracují lidé, o které je ve Škodě Auto velmi dobře postaráno, mají kvalitní pracovní prostředí, nadstandardní mzdy i benefity. Když pak po práci opustí areál firmy, očekávají podobnou úroveň služeb i od města. Chtějí mít uklizeno, opravené chodníky a fungující veřejný prostor. A dokážou velmi dobře rozlišit, kde něco nefunguje.
Problém je v tom, že systém rozpočtového určení daní v České republice funguje tak, že město z přítomnosti takto velké firmy nemá odpovídající příjem. Daně se vybírají centrálně a následně se rozdělují mezi města po celé republice. Abychom byli schopni udržet standard, na který jsou lidé zvyklí, potřebujeme peníze, které z běžných příjmů města nemáme. Proto je musíme aktivně shánět, vysvětlovat naše potřeby a vyjednávat.
Jedním z prvních kroků byla spolupráce se Škodou Auto. Vytvořili jsme výbor pro spolupráci mezi městem, Škodou Auto, okresní hospodářskou komorou, Škoenergem, odbory a dalšími významnými zaměstnavateli v regionu. Díky této spolupráci se firmy podílejí na financování některých projektů a z výsledků pak netěží jen město, ale i okolní obce. Stejným způsobem se snažíme získávat prostředky i od státu a z evropských dotací. Bez těchto peněz by řada věcí nebyla realizovatelná.
Další výzvou je skladba obyvatel města. Mladá Boleslav má přibližně osmačtyřicet tisíc trvale hlášených obyvatel, z toho zhruba čtrnáct tisíc tvoří cizinci. Kromě toho zde žije velké množství lidí z jiných částí České republiky, kteří sem přijeli za prací. Část z nich nemá k městu hlubší vztah a vnímá ho spíše jako místo, kde si vydělají peníze. To se pak promítá do atmosféry ve městě i do pocitu bezpečí.
Je ale důležité říct, že podle dostupných dat se bezpečnostní situace v Mladé Boleslavi nezhoršuje. Počty přestupků i trestných činů dlouhodobě klesají a pokud se podíváme na statistiky, cizinci se na nich podílejí méně, než by odpovídalo jejich zastoupení ve městě. Neřešíme zde závažnou kriminalitu, organizované gangy ani násilné trestné činy. V rámci republiky vychází Mladá Boleslav z hlediska bezpečnosti dobře.
Přesto vnímáme, že pocit bezpečí u části obyvatel není dobrý. Město se výrazně změnilo a lidé, kteří zde vyrůstali, dnes často slyší ve svém okolí méně češtiny a mají pocit, že se jim jejich město vzdaluje. To nutně nesouvisí s kriminalitou, ale spíš s tím, že se necítí doma. Tento pocit není jednoduché řešit, přesto se snažíme situaci zlepšovat posilováním přítomnosti městské policie, asistentů prevence kriminality i projektů zaměřených na bezpečný veřejný prostor.
Svou roli vnímám především manažersky. Nápadů a potřeb je vždy dost, ale bez peněz se realizovat nedají. Mojí hlavní úlohou je proto shánět prostředky, vytvářet spolupráce a zajistit, aby město dokázalo fungovat a rozvíjet se i v podmínkách, které nejsou jednoduché.
2.2 Bude město řešit bezpečnostní situaci v okolí Kauflandu a dalších problémových míst?
Odpověď:
Bezpečnost jsme si nastavili jako jednu z hlavních priorit. Přesunuli jsme městskou policii do budovy Modré hvězdy, aby byla víc vidět a dostupnější. Další zázemí mají asistenti prevence kriminality naproti bowlingu u Kauflandu, tedy v místě, kde je ubytovna a kde jsme v minulosti řešili problémy. Třetí služebna je na Starém Městě.
Asistenti prevence kriminality mají jasně daný úkol. Když vyrazí hlídky do terénu, vždy kontrolují okolí Kauflandu a poté se přesouvají do předem vytipovaných lokalit. Jedna z hlídek se v této oblasti pohybuje nepřetržitě. Je to hodně o pocitu bezpečí, protože právě kolem Kauflandu se často shlukují lidé, kteří tam postávají, popíjejí a nepůsobí dobře.
Z hlediska reality je ale důležité říct, že se tam dlouhodobě neděje nic závažného. Neřešíme tam vážnou kriminalitu ani nebezpečné situace. Přesto považujeme za důležité, aby tam byla pravidelná a viditelná přítomnost hlídek, která pomáhá udržovat klid a zvyšovat pocit bezpečí u lidí, kteří se v této části města pohybují.
2.3 Jak chce město řešit noční hluk, nelegální závody a hlasitá auta (Havlíčkova ulice – Od Tesca ke Kauflandu)? Proč nefungují kontroly, měření hluku a kamerový systém? Bylo by dobré, aby MP začala konečně něco dělat mimo neustálého vystavování se pod nově vybudovaným přístřeškem s cigaretou a neustále svítícím nápisem “nevstupovat”! V ulici nejsou vůbec vidět.
Odpověď:
Pocit bezpečí je do velké míry subjektivní. Město má k dispozici městskou policii a také asistenty prevence kriminality, kteří spadají přímo pod město. Těch je v současnosti dvaadvacet. Jde o projekt, který využívá řada měst po celé republice a některá se k nám dokonce jezdí dívat, jak spolupráce asistentů s městskou policií funguje. Na jejich financování se navíc daří získávat dotace, které pokrývají přibližně devadesát procent nákladů.
Asistenty prevence kriminality považujeme za velmi důležité, protože přítomnost lidí v terénu výrazně ovlivňuje pocit bezpečí. Typickým příkladem je situace, kdy je maminka s dětmi na hřišti a poblíž někdo popíjí na lavičce. Pokud tam někdo pravidelně prochází a dohlíží na pořádek, vnímá celé prostředí úplně jinak, než když je tam sama.
Kromě toho město po celý rok využívá také asistenty bezpečného města prostřednictvím externí agentury a v letních měsících jejich počet ještě navyšujeme. Tito pracovníci se zaměřují především na místa, kde se problémy opakují, například v okolí některých klubů nebo frekventovaných lokalit. Není možné, aby byl někdo přítomen v každém okamžiku a na každém místě, proto se soustředíme na ta místa, kde je potřeba nejvíce.
Do bezpečnosti dáváme poměrně výrazné prostředky a snažíme se, aby lidé v ulicích byli vidět. Zároveň si uvědomujeme, že stoprocentního stavu nelze dosáhnout a ani netvrdíme, že je vše dokonalé. Pravidelně si nastavujeme zpětnou vazbu a vyhodnocujeme, co funguje a co je potřeba zlepšit.
Faktem ale zůstává, že podle dostupných dat se v Mladé Boleslavi neděje nic závažného. Čísla dlouhodobě vycházejí dobře a objektivně nepotvrzují zhoršující se bezpečnostní situaci. Konkrétní výsledky budou zřejmé i z celostátního srovnání, které bude zveřejněno, a následně je chceme představit i přímo v Mladé Boleslavi.
3. Pyrotechnika, ochrana obyvatel a zvířat
Je možné výrazně omezit nebo zakázat pyrotechniku v sídlištích (zejména Na Radouči)? Jak bude město vymáhat dodržování vyhlášek a chránit obyvatele i zvířata? Detonáž probíhá i v čase, který nebyl povolen. To je cely prosinec, i 1.ledna 2026!
Radouč je chráněné území, tak proč tu každoročně od listopadu do ledna bouchají petardy a ohňostroje a to i loni/letos bez ohledu na vyhlášku?
Odpověď:
V prosinci jsme na zastupitelstvu schválili vyhlášku, která upravuje chování na veřejných prostranstvích. Týká se zejména konzumace alkoholu, žebrání, používání pyrotechniky a dalších věcí, které lidé ve veřejném prostoru řeší. Smyslem té vyhlášky není vytvářet další omezení pro slušné lidi, ale dát městu nástroj, jak zasahovat proti chování, které je nebezpečné nebo obtěžující.
Je potřeba si uvědomit, že můžeme nastavit pravidla, ale vždycky bude záležet na chování jednotlivců. Pokud se někdo rozhodne chovat nezodpovědně, například jezdit vysokou rychlostí městem nebo odpalovat pyrotechniku tam, kde nemá, stoprocentně tomu zabránit nejde. Přesto platí, že viditelná přítomnost městské policie funguje jako prevence. Když tam hlídka je, lidé si většinou podobné věci rozmyslí.
U dopravy je důležité, aby lidé hlásili nebezpečné chování. Pokud někdo vidí auto, které výrazně překračuje rychlost, je dobré si poznamenat registrační značku a dát nám o tom vědět. Stejně tak u pyrotechniky platí, že pokud někdo dlouhodobě nebo opakovaně porušuje pravidla, je nejlepší volat městskou policii. V některých případech dokážeme situaci řešit i pomocí kamerového systému, což se už několikrát osvědčilo.
Vyhláška jasně stanovuje pravidla pro používání pyrotechniky. Na celém území města je na veřejných prostranstvích po celý rok zakázáno používat pyrotechniku kategorií F2 a F3. Pyrotechnika kategorie F1, tedy drobné výrobky, je povolena, protože to zákon umožňuje a město ji nemůže plošně zakázat. Výjimky z vyhlášky platí pouze na Čarodějnice do půlnoci a na Silvestra do jedné hodiny ranní, poté začíná noční klid.
Podle vyhodnocení posledního období, zejména vánočních trhů a přelomu roku, byla situace z hlediska bezpečnosti i dodržování pravidel výrazně lepší než v předchozích letech. Pomohla tomu jak samotná vyhláška, tak i její medializace. Lidé byli opatrnější a řada z nich si uvědomila, že pravidla se skutečně kontrolují a vymáhají.
4. Doprava, parkování a dopravní infrastruktura
4.1 Jaké má město konkrétní řešení dlouhodobého nedostatku parkovacích míst, zejména na sídlištích (Severní město, Laurinova, Jana Palacha, Palackého ulice)? Jak budou řešeni rezidenti vs. dojíždějící zaměstnanci?
Odpověď:
Tím, že je v Mladé Boleslavi Škoda Auto, je vlastnictví auta v tomto městě mnohem dostupnější než jinde. Pro řadu lidí je auto běžnou spotřební věcí. Do toho každý všední den přijíždí přibližně dvaadvacet tisíc lidí za prací a střídají se směny, takže v jeden okamžik jsou ve městě auta z více směn najednou. To v praxi znamená, že by bylo potřeba výrazně víc parkovacích míst, než kolik jich lze reálně vybudovat.
Když jsme se začali zabývat zavedením parkovacího systému, rozhodli jsme se nejít cestou, kterou zvolila některá města, kde se parkovací zóny jen vyznačily a lidé se s tím museli nějak vyrovnat. Zvolili jsme jiný postup. Řekli jsme Škodě Auto, že pokud zavedeme parkovací systém, její zaměstnanci nebudou moci parkovat v okolních rezidenčních čtvrtích, a proto je nutné, aby firma vytvořila odpovídající parkovací kapacity. Škoda Auto na to reagovala a začala postupně rozšiřovat parkování v areálu i jeho okolí. Vznikly parkovací domy u šesté brány, na Ptácké a další plochy kolem fabriky.
Podobný postup jsme zvolili i u druhého největšího zaměstnavatele, kterým je nemocnice. Díky spolupráci kraje, města a nemocnice vznikl parkovací dům na Slovance, bez kterého si dnes fungování celé lokality už jen těžko dokážeme představit. Město samo pak rozšiřovalo parkovací kapacity například v prostoru u Kauflandu mezi městskou sportovní halou a vstupem na stadion.
Je ale potřeba si říct otevřeně, že nikdy nebudeme schopni vybudovat tolik parkovacích míst, aby každý mohl zaparkovat přímo před svým domem. Pokud se na město podíváte shora, je zřejmé, že je plné aut a tento stav už se zásadně nezmění. Takový komfort jednoduše není reálný v žádném větším městě.
Proto jsme se rozhodli zavádět parkovací systém postupně, vždy tam, kde se podařilo navýšit kapacity. Začalo se v historických částech města, v centru a na Kolonce. Po vybudování parkovacího domu u nemocnice vznikla zóna na Slovance. Následovaly další oblasti nad Štěpánkou a nyní zavádíme rozsáhlou zónu v části města od Jičínky směrem ke kolejím. Do budoucna počítáme s postupným zavedením systému i na sídlištích, kde žije nejvíce obyvatel.
Záměrně jsme ale čekali s rozšiřováním zón do doby, než bude hotová rekonstrukce třídy Václava Klementa. Ta sama o sobě znamenala výraznou dopravní zátěž a nechtěli jsme lidem situaci ještě více komplikovat. Parkovací systém proto zavádíme postupně a vždy sledujeme, jak funguje. Každou zónu vyhodnocujeme, hledáme slabá místa a reagujeme operativně úpravami tam, kde je to potřeba.
Zkušenosti z dlouhodobě fungujících zón, jako je centrum města, Kolonka nebo Slovanka, ukazují, že systém funguje. Slovanka je zároveň modelovým příkladem pro další části města, protože zde existuje velkokapacitní parkovací dům. Přesto jsme i tam zavádění provázeli s respektem a obavami, jak to lidé přijmou. Tyto obavy mám pokaždé, když se pouštíme do další etapy.
Teď čekáme na spuštění nové zóny a upřímně říkám, že jsem nervózní. Chci, aby se systém co nejdříve rozběhl, abychom viděli, jak funguje v praxi, a mohli včas reagovat, pokud se ukáže, že je potřeba něco změnit.
4.2 Cyklostezky pořád nejsou propojené. Jak to vypadá s cyklostezkou od 9. základní školy na 13. bránu ŠA? Pořád neexistuje v kuse.
Odpověď:
Upřímně bych byl někdy rád, kdybych se mohl s autorem podobných dotazů osobně potkat a vysvětlit mu souvislosti a historii. Za poslední roky jsme v Mladé Boleslavi vybudovali přibližně dvaadvacet kilometrů cyklostezek. Dlouho nám lidé vyčítali, že nejsou propojené, ale právě propojenost byla od začátku cílem celého systému.
Město má komisi pro cyklodopravu, kde působí lidé, kteří jsou do tématu opravdu zapálení a chtějí, aby cyklostezky na sebe navazovaly a dávaly smysl i v detailech. Tito lidé jsou zapojeni už ve fázi projektování a hlídají, aby se na cyklistickou dopravu nezapomínalo. Velké poděkování patří zejména předsedovi komise Honzovi Bořkovcovi, protože právě díky této práci se propojenost systematicky řeší. Tam, kde dnes propojení chybí, se s ním do budoucna počítá.
Často jsme postupovali tak, že jsme při rekonstrukci chodníků nechali prostor pro budoucí cyklostezku, i když v daný moment ještě nikam nevedla. Typickým příkladem je úsek u ekonomky, kde vznikl asi sto padesát metrů dlouhý úsek cyklostezky, který tam několik let působil nelogicky. Lidé si klepali na čelo, ale my jsme věděli, že pokud to neuděláme tehdy, po dokončení chodníku už by se tam cyklostezka nikdy nedostala. Je to součást dlouhodobého plánování, které nemusí být na první pohled vidět.
Díky dotačním prostředkům, které se pohybovaly v řádech desítek až stovek milionů korun, jsme pak mohli výstavbu cyklostezek výrazně urychlit. Tyto peníze navíc nesloužily jen městu, ale i okolním obcím. Ve spolupráci s Kosmonosy například vzniklo propojení, které umožňuje dojet na kole až do Kosmonos a dále směrem na Bradlec.
Dnes platí, že z většiny sídlišť se člověk velmi rychle dostane na některou z páteřních cyklotras a po nich se může pohybovat prakticky po celém městě, případně z něj vyjet ven. Cyklosíť funguje jako celek, nikoliv jako izolované úseky.
Pokud se zaměříme na konkrétní zmíněný úsek, cyklostezka dnes vede prakticky až k Mládežnické ulici. Jediným slabším místem je kruhový objezd mezi Mladou Boleslaví a Kosmonosy. Odtud už pokračuje smíšená stezka až ke třinácté bráně. Právě tato křižovatka je v současnosti problematickým bodem, který se projektově řeší. Jde o navazující etapu po dokončení rekonstrukce třídy Václava Klementa, kde se bude řešit bezpečný průjezd a průchod cyklistů i chodců.
V tuto chvíli tam nelze provést žádné provizorní řešení, ale je to poslední chybějící článek celé trasy. Jinak je dnes možné dojet na kole téměř po celém městě a cyklosíť je z větší části funkční a propojená.
Zároveň platí, že jsem otevřený osobním setkáním. Pokud má kdokoliv k cyklodopravě nebo jiným tématům dotazy, rád si domluvím schůzku. Vysvětlení věcí v souvislostech často pomůže pochopit, proč některá řešení vznikala postupně a proč ne všechno šlo udělat okamžitě.
4.3 Plánují se úpravy nebezpečných křižovatek? U OBI, kde je každou chvíli nějaká nehoda? Proč se zde neudělají nějaké úpravy?
Zvažuje se zvýšení rychlosti na Českolipském tahu?
Odpověď:
Pokud jde konkrétně o křižovatku u OBI, určité úpravy tam už proběhly. Došlo ke srovnání průjezdů proti sobě a aktuálně se tam připravuje také jeden odbočovací pruh. Tyto změny jsou součástí postupných úprav, které se na problematických místech ve městě realizují.
Obecně se teď hodně zaměřujeme na úpravy křižovatek, a to zejména z pohledu bezpečnosti chodců a cyklistů. Na konci zimy se například upravovala křižovatka na Jičínské ulici ve směru na Dukelskou. Další zásah proběhl opět na Jičínské ulici u další frekventované křižovatky, kde už byly změny dlouhodobě potřeba.
Významná úprava se týkala také Ptácké ulice dole pod hradem, kde byl odstraněn ostrůvek, který byl neustále poškozovaný. Často jsme měli pocit, že ho někdo bourá schválně, protože byl prakticky neustále uražený. Další úpravy proběhly také u výtahu na Ptačské.
Celkově jsme v poslední době do úprav křižovatek investovali poměrně hodně práce i prostředků právě proto, aby tam, kde doprava dlouhodobě nefungovala ideálně, byla situace bezpečnější a přehlednější. Pokud se některé úpravy zatím neuskutečnily, většinou je to proto, že jsou součástí většího projektu, nebo se čeká na potřebné financování.
4.4 Je v plánu kruhový objezd na Hejmánce a jestli ano tak kdy?
Odpověď:
Na Hejtmánce se připravuje rozsáhlé dopravní řešení. Vzniknout má nový kruhový objezd a zároveň nová silnice včetně chodníků a cyklostezky směrem až k Podchlumí, kde je plánován další kruhový objezd.
Tento projekt patří mezi třináct klíčových infrastrukturních investic, které město schválilo už kolem roku 2018 při jednáních s vládou o financování dopravní infrastruktury. Projektová dokumentace je v tuto chvíli hotová, nyní se řeší především organizační a majetkoprávní otázky.
Investorem bude Středočeský kraj, protože financování půjde ze státních prostředků prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Město proto s krajem aktuálně ladí majetkoprávní vypořádání, mimo jiné výkupy a směny pozemků a zároveň se řeší rozdělení financování mezi kraj a město, tedy jaká část bude hrazena ze státních peněz a jaká bude spoluúčast města. Reálný termín zahájení realizace se tak odhaduje na příští rok, případně až na rok následující.
4.5 Když se dělaly nové semafory u bývalého Dalasu, proč se tam nedaly také ty “chytré”?
Šlo by udělat něco s křižovatkami, kde je jeden pruh, ale spousta lidí se tam řadí do dvou pruhů? (U Bičíků, U Měšťáků, u Fóra atd)
Odpověď:
To vypadá jako kdybychom si ty otázky psali my. Tam jsou, tam jsme je dávali.
4.6 Bude město usilovat o tichý asfalt na dálničním obchvatu a snížení hluku v oblastech Podchlumí a nové zástavby.
Odpověď:
Nejde ani tak konkrétně o tichý asfalt, ale o celkové řešení této lokality v okolí dálnice u Podchlumí. V této oblasti se totiž řeší tři velké infrastrukturní projekty současně. Prvním je železnice, konkrétně takzvaná Bezděčínská spojka. Dnes vlak při cestě do Mladé Boleslavi projíždí kolem Nepřevázky a přes Bezděčín, nově by měl vést kolem Nepřevázky, poté se stočit směrem k Podchlumí a trať by měla kopírovat dálnici D10 až s napojením v oblasti u Olympie.
Druhým projektem je krajská komunikace, která je v této oblasti rovněž plánována, a třetím je samotné rozšíření dálnice D10 na tři jízdní pruhy v každém směru. Právě v souvislosti s těmito investicemi město dlouhodobě požaduje, aby se důsledně myslelo na ochranu obyvatel před hlukem.
Naším cílem je, aby lidé žijící na obou stranách dálnice byli chráněni před negativními dopady těchto staveb. Ať už se to vyřeší protihlukovými stěnami, jinými zábranami nebo kombinací více opatření, důležité je, aby byly tyto lokality před hlukem ze všech tří velkých investic dostatečně chráněny.
4.7 Proč není v zimním období (2.1.2026) provedena zimní údržba chodníků? Chodníky jsou namrzle bez posypu. Konkrétně ulice Palackého a Erbenova
Odpověď:
Kdybyste znali lidi, kteří tuhle práci dělají, a viděli, jakým způsobem fungují, bylo by vám jasné, jak moc je podobná kritika mrzí. Přichází jim maily, nad kterými nespí celou noc, a v zimě se opravdu snaží odvést maximum práce, často na hraně svých možností.
Ve městě máme přibližně tři sta kilometrů chodníků. Když začne v noci sněžit, není reálně možné všechno uklidit do rána, aniž by to znamenalo dát do úklidu celý rozpočet města. Taková představa je jednoduše nereálná.
Proto se vždy postupuje podle priorit. Nejdříve se uklízí trasy ke školám, k nemocnici, zastávky, hlavní páteřní komunikace a nejvytíženější místa. Teprve potom se pokračuje dál. Není v lidských ani technických možnostech zajistit, aby po silné sněhové nadílce bylo celé město do rána perfektně uklizené.
Ti lidé pracují naplno, často doslova na doraz, a je pro ně těžké, když pak musí poslouchat výčitky. Stejné je to i po Silvestru, kdy se také nedá všechno uklidit okamžitě. Pokud má někdo problém, stačí zavolat. Když jsou lidé slušní a chápaví, vždy se snažíme situaci řešit, někoho poslat a uklidit to, co je potřeba.
Rozhodně bych si z práce těchto lidí nedělal legraci. Není jednoduchá a zaslouží si respekt.
5. MHD a veřejná doprava
5.1 Proč MHD v Mladé Boleslavi stále není integrována do PID?
V průběhu roku 2026 budou představitelé Dopravního podniku Mladá Boleslav jednat s PID o integraci v období 2027 a dále. Důležitým momentem pro možnost integrace je obměna odbavovacích zařízení ve všech vozech MHD, která proběhla díky spolufinancování z ITI v rámci rozsáhlejšího projektu zahrnujícího i zřízení nového dispečerského pracoviště či nasazení nových MB karet. S PID je nutné vyřešit podmínky integrace a vše související.
5.2 Proč Dopravní podnik využívá externí dopravce a agentury?
Jedná se redukovanou spolupráci, která byla v dřívějších letech mnohem rozsáhlejší. Nyní se jedná řádově o jeden a půl linky obsluhované dvěma externími autobusy. Důležitou souvislostí je, že jde o linky, které nezapadnou do turnusů stoprocentně efektivně personálně i vozově. S využitím externího dopravce se tedy z pohledu nákladů dostává náš dopravní podnik níže, než by byly náklady na stejný dopravní výkon, pokud by ho dopravní podnik obsluhoval interně.
5.3 Plánuje se nástup všemi dveřmi, lepší komfort a nové zastávky s přístřešky?
Režim nástupu všemi dveřmi neplánujeme s ohledem na téma bezpečnosti a pocit bezpečí. Díky nástupu předními dveřmi má řidič přehled o tom, kdo do vozu právě nastupuje. Důležitou dílčí souvislostí by byly také zvýšené náklady na revizory. Jedním z klíčových prvků, podle kterého můžeme hodnotit komfort poskytovaných služeb MHD, je stav vozového parku. Aktuálně je průměrné stáří našich vozů okolo pěti let, což je velmi dobré číslo. V programovém období 2017-2021 jsme pořídili 21 nových autobusů s podporou EU. V období 2023-2027 máme rozplánovanou obnovu dalších 17 vozů (zbývá nasadit tři vozy v roce 2026 a tři vozy v roce 2027). Všechny tyto vozy jsou na bioCNG díky propojení s projektem bioplynové stanice v Plazích, což nám umožňuje pořizovat právě tyto vozy, které jsou finančně dostupnější než elektroautobusy nebo autobusy na vodík. V roce 2026 plánujeme také investice do zastávek, přesnou sumu budeme znát po schválení rozpočtu na konci února.
5.4 Proč se neplánuje podle projektu nové zastávky autobusu MHD u resortu Štěpánka ve Vondřichově ulici stání s přístřeškem?
Developer zastávku nerealizoval. Nyní řeší situaci Dopravní podnik Mladá Boleslav se stavebním odborem města tak, aby zastávka vznikla v obou směrech.
5.5 Jaké číslo autobusu MHD bude po rekonstrukci komunikace u resortu Štěpánka zastavovat?
Pravděpodobně se bude jednat o novou linku.
6. Železniční doprava
Dobrý den neuvažovalo se např o vlakovém spojení Mladá Boleslav – Benátky nad Jizerou? Myslíte si že by to bylo hodně využívané?
Spojení Mladá Boleslav – Benátky nad Jizerou je dnes obsluhované autobusovou dopravou ve všedních dnech přibližně ve třicetiminutových intervalech. Z pohledu železniční dopravy považuji za důležitější, aby se pokračovalo ve snaze zrychlit spojení Mladá Boleslav – Praha, k čemuž potřebujeme vybudování Milovické spojky a Bezděčínské spojky.
7. Zimní stadion
Jaký je aktuální plán města ohledně zimního stadionu – rekonstrukce nebo výstavba nové arény?
Existuje studie, harmonogram, financování? Uvědomuje si město riziko ztráty extraligy a ostudu současného stavu? Kvůli zázemí k nám nechtějí ani lepší hráči. Boleslav je hokejové město a už by se něco mělo začít dělat.
Jsou podle vás stadiony (hokej/fotbal) v MB reprezentativní? Vlastně každý víkend do města přijedou návštěvníci z jiných měst a vidí, co vidí….
Odpověď:
Jsem moc rád, že tady máme úspěšné sporty. Na tak malé okresní město je výjimečné, že tu máme extraligu v hokeji, nejvyšší fotbalovou soutěž i nejvyšší florbalovou soutěž. Kromě toho tu funguje řada dalších oddílů, které mají buď velké sportovní úspěchy, nebo silnou členskou základnu. Haly jsou plné a ve městě působí velké množství organizací, které se sportu věnují.
Sport dlouhodobě podporujeme napříč všemi odvětvími. Lidé ze sportovních klubů vědí, že když za mnou přijdou, snažíme se vždy hledat cestu, jak potřebné prostředky najít. Jsem sportovec, sport jsem aktivně dělal, a ten vztah k tomu je pro mě osobní. Když například hokejbal postoupil do nejvyšší ligy, začali jsme okamžitě řešit kompletní zázemí. Ta vůle sport podporovat je tu dlouhodobě vidět.
U hokeje jsem rád i za to, že funguje jako akademie Středočeského kraje. Nejde jen o A tým, ale právě ten A tým je důležitý motivačně. Mladí hráči mají sen jednou si tam zahrát, vidí své vzory při tréninku a chtějí se k nim dostat. Stadion je majetkem města a klub neplatí nájem. Město hradí veškeré provozní náklady, tedy svícení, topení i údržbu. Ročně jde zhruba o dvacet čtyři až dvacet pět milionů korun. K tomu přistupují dotace pro A tým a mládež, další prostředky na turnaje a další aktivity. Celkově se dostáváme přes třicet milionů korun ročně. Když k tomu připočteme investice do stadionu, které se každoročně pohybují v řádech dalších desítek milionů korun, nemám pocit, že by město sport nepodporovalo.
Přál bych si moderní, kvalitní arénu se špičkovým zázemím. Vizualizace, které vznikly v minulosti, ale ukazovaly spíš zlepšení klubového zázemí než zásadní přínos pro diváky. Nosné konstrukce by zůstaly stejné a stav zimního stadionu by se výrazně nezměnil. Proto dlouhodobě říkám, že je potřeba přijít s jasnou vizí. Musí být jasné, jak má projekt vypadat, jaký je harmonogram, kolik to bude stát a jakým způsobem se to zaplatí. Teprve s takovým návrhem se dá jednat a hledat financování.
Osobně bych si dokázal představit, že by nový zimní stadion byl na jiném místě. Jednou z variant by mohl být areál centrálního stadionu, kde je větší prostor a lepší možnosti rozvoje. Současná lokalita je územně velmi omezená a vždy tam budeme narážet na limity okolí. Proto je potřeba pracovat s dlouhodobou vizí, definovat místo a teprve poté shánět prostředky.
V tuto chvíli takový konkrétní projekt připravený není. Zadali jsme studii, která se zpracovává ve spolupráci s vysokou školou a řeší možné varianty rozvoje stadionu. Současně se snažíme postupně zlepšovat stav stávajícího areálu. Upravili jsme prostor před halou, řešíme majetkové vztahy k pozemkům a postupně investujeme do fasády a dalších úprav. Ke stávajícímu stadionu musíme přistupovat tak, aby poskytoval kvalitní zázemí sportovcům a postupně se zlepšoval i komfort pro diváky.
V areálu jsou prostory, kde lze vybudovat kvalitní tělocvičnu, rozcvičovnu, zázemí pro týmy nebo místnosti pro přípravu na zápasy. Do budoucna se uvolní i další prostory, které by bylo možné smysluplně využít. Velká aréna by ale měla dávat smysl nejen sportovně, ale i ekonomicky. Musíme si otevřeně říct, jestli by byla schopná dlouhodobě fungovat, přilákat koncerty a další akce a zda by se její provoz dal ufinancovat.
Jsme v lokalitě, kde lidé často jezdí za kulturou do Prahy nebo Liberce. Koncerty a festivaly tady obecně fungují hůř než v jiných místech a často jsou dotované. Pokud bychom stavěli velkou arénu pouze z městských peněz, znamenalo by to, že by se řadu let v jiných oblastech města neinvestovalo. To je potřeba říct otevřeně.
Cesta tedy podle mě vede přes postupné zlepšování stávajícího zázemí, vytvoření jasné dlouhodobé vize nového řešení, její detailní rozpracování a hledání externích zdrojů financování. V principu to není složité. Je to hlavně otázka peněz a odpovědného rozhodování.
8. Ostatní sport a volnočasové aktivity
Zvažuje město podporu sportu Teqball jako nástroje rozvoje fotbalových talentů, podobně jako na Bradleci?
Odpověď:
Podporujeme jakýkoli sport, který přijde s jasnou vizí a koncepcí. Snažíme se hledat prostory pro lidi a organizace, které se ve městě rozvíjejí a už se do stávajících kapacit nevejdou. Je vidět, že sport tady roste. Stačí se podívat třeba na Kosmonosy, kde postavili novou halu a ta je dnes už zcela zaplněná.
Ve městě působí velké množství sportovních organizací a patří jim obrovský respekt, zejména za práci s dětmi a mládeží. Kdokoli přijde s nápadem, chutí něco dělat a smysluplným plánem, snažíme se pro něj podporu najít.
Konkrétně například teqballové stoly jsme umístili do volně přístupného areálu na koupališti na Jičínské ulici a další jsou v areálu za Májem. Pokud je tu někdo, kdo se chce sportu věnovat organizovaně nebo už organizovaně funguje a potřebuje poradit s možnostmi podpory nebo s principy, podle kterých město sportovní aktivity financuje, stačí se obrátit buď přímo na mě, nebo na Daniela Marka, který má tuto oblast detailně na starosti.
9. Školství a veřejná vybavenost
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jak se vyvíjí situace ohledně nové ZŠ na Dubcích? Mluvilo se o ní cca 2-3 roky zpátky a situace úplně utichla. Je stále v plánu? Jaký je případně harmonogram stavby. Děkuji
Máme dokončenou studii školy. Budeme se zabývat demografickými souvislostmi a v kombinaci s plánovaným rozvojem této lokality budeme postupovat dále.
10. Architektura, veřejný prostor a vzhled města
10.1 Proč Mladá Boleslav nemá městského architekta a plánuje se jeho opětovné jmenování?
V rámci Oddělení územního plánování spadajícího do Odboru stavebního a rozvoje města působí dva inženýři-architekti: Ing. arch. Jakub Dvořák a Ing. arch. Barbora Trejbalová. Společně s kolegy řeší problematiku územních plánů a územního rozvoje včetně regulačních plánů atd. Spolupracují též s Fakultou architektury ČVUT v Praze na studiích zadávaných městem.
10.2 Dobrý den, velice bych ocenila, kdyby se město rozhodlo vyřešit oranžové odpadkové koše, které jsou velice nevzhledné. Celé „stromořadí “ na náměstí Republiky, nebo zabetonovaný odpadkový koš na rohu ulic Jičínská a Na Celně přímo před vzrostlým smrkem u školy – vyložený nevkus. Tento odpadkový koš mohl být umístěn hned za rohem na nové zdi v ulici Jičínská. Barva těchto košů pro vzhled města, není šťastná. Na náměstích by plastové koše být vůbec neměly. Jiná města to řeší elegantněji.
Souhlasím, že ne všude působí oranžový koš hezky. Postupně tyto oranžové koše obměňujeme. Na historických místech, jako je Komenského náměstí, Českobratrské náměstí, Staroměstské náměstí atd. máme koše, které do těchto lokalit designově sedí. Obecně je to samozřejmě i otázka finanční náročnosti, protože plastový oranžový koš je násobně levnější než designový koš. Vaše konkrétní podněty každopádně předám kolegům.
10.3 Co nedostatek laviček? Jestli to je obrana proti bezdomovcům tak ironicky tleskám, kdykoliv jsem potřebovala na procházce s kočárkem někde nakojit dceru musela jsem buď ve stoje nebo kde to nebyl na zemi vyloženě hnus si sednout na zem, protože lavičky nikde nebo obsazené bezdomovci.
Co se týče laviček, nemáme na to definovanou přesnou metodiku. Obecně: sbíhají se nám na toto téma podněty z obou stran. Část obyvatel si lavičky nepřeje, protože na nich tráví čas i nepřizpůsobivé osoby. Druhá část obyvatel si naopak lavičky přeje. Přistupujeme tedy k těmto věcem individuálně případ od případu a lokalitu od lokality.
10.4 Proč je vše místo zeleně vydlážděné šedými kostkami a usazené betonové nebo jiné květináče? Nebo ty stojany po městě s truhlíky?
Od betonových truhlíků už se ve veřejném prostoru spíše upouští. V roce 2021 jsme dokončili zpracování adaptační strategie na změnu klimatu, na kterou jsme získali grant z Norských fondů. Tento strategický dokument mimo jiné navrhuje i realizaci opatření ve městě a jeho okolí zahrnující výsadbu, rozšiřování zeleně, parky nebo vodní plochy včetně stavebně-technických zásahů. V návaznosti na adaptační strategii jsme získali o tři roky později další grant, tentokrát na revitalizaci vnitrobloku na severním sídlišti poblíž křižovatky Na Radouči x Jana Palacha. Další projekty podobného charakteru připravujeme, jedná se například o revitalizaci vnitrobloku poblíž Svojsíkovy ulice.
10.5 Proč se v MB nevyužívá (zejména na V. Klementa) možnosti podchodů a nadchodů?
Co se týče podchodů, nevnímám to z pohledu bezpečnosti a pocitu bezpečí po setmění jako šťastné řešení. Obecně by řešení podchodů i nadchodů bylo ekonomicky velmi náročné. Pravidelně investujeme do osvětlování přechodů.
10.6 Jaké jsou další plány s vodárenskou věží?
Zatím nepadlo definitivní stanovisko, ale v první fázi musíme udělat statické sanování.
10.7 Soutok Klenice a Jizery. Jaká je aktuální a budoucí situace se Smíchovskou lávkou a plánovaným parkem?
Probíhají projekční práce ve spolupráci s Nadačním fondem Škoda Auto a v tomto projektu bude zakomponována i Smíchovská lávka.
11. Sociální témata a bydlení
11.1 Proč nemůže být stan v poplužním dvoře pro lidi bez domova otevřen prostě pokud je -1 a méně ? Proč je otevřený za takových nesmyslných podmínek ? Proč musí lidé bez domova tam spát v tak otřesných podmínkách kdy člověk co je na práci ve stanu přidělen ani netopí a jen hlídá ze svého auta kde sám má teplo?
Primárním místem, které tuto problematiku řeší, je Středisko Naděje. Stan v Poplužním dvoře je spíše alternativní variantou při naplněnosti Naděje v kombinaci s nepříznivými klimatickými podmínkami.
Připravujeme projekt nízkoprahového zařízení pro osoby bez domova, které bude řešit tyto potřeby. Projekt připravujeme ve spolupráci se Středočeským krajem a spolufinancovat ho budeme z evropských prostředků v rámci Integrovaných teritoriálních investic.
11.2 Jak město řeší koncentraci ubytoven v okolí letiště a Pražské ulice?
Statutární město Mladá Boleslav není provozovatelem těchto ubytoven. Téma bezpečnosti a pocitu bezpečí řešíme na pravidelných jednáních poradního sboru primátora pro bezpečnost, kde jsou zastoupeni zástupci všech dotčených složek (Policie ČR, Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, Městská policie Mladá Boleslav, Odbor bezpečnosti a prevence kriminality). Právě v návaznosti na tato jednání proběhly v roce 2025 čtyři velké kontrolní akce pod vedením Policie ČR. Jejich cílem byly právě ubytovací zařízení, ale i bary, noční podniky nebo silniční kontroly. Během těchto velkých bezpečnostních akcí bylo zkontrolováno přes 2500 lidí a desítky ubytoven. O výsledcích pravidelně informujeme na městském webu mb-net.cz ve zpravodajské části.
12 Životní prostředí a zvířata
Dobrý den, zajímalo by mne, jestli je již městský holubník zpřístupněn holubům, tedy zda tam mají denně krmivo a zda je poskytnuta veškerá péče související s účelem holubníku. Zatím jsem nevypozorovala nějakou aktivitu a že by do holubníku létali, možná nemají důvod. Též by mne zajímalo, kdo má na starosti úklid – čištění, krmivo a vodu?
Městský holubník je již v provozu a holubi mají krmivo i vodu. O holubník pro nás externě pečuje společnost Městské holubníky. Více informací je k dispozici zde: https://www.mestskeholubniky.cz/mlada-boleslav/
13 Kultura, trhy a veřejné akce
13.1 Plánuje město zkvalitnění trhů na výstavišti, aby nešlo stále o stejnou „pouť“?
Souhlasím, že určitý refresh by si náš vánoční program zasloužil. Se zástupci Kultury města Mladá Boleslav budeme toto téma řešit.
13.2 V poslední řadě se chci zeptat na Vánoční výzdobu. Proč horní část města svítí jak Las Vegas a spodní část města má pouze pár ozdob na veřejném osvětlení? Chápete, že i zde žijí vaši voliči?
Nejvýraznější výzdoba je v okolí parku Výstaviště a Staroměstského náměstí, což byla v posledních letech dvě „centra“ vánočního dění. Na Staroměstském náměstí jsme organizovali slavnostní rozsvícení vánočního stromu a mikulášský program. Na Výstavišti byly zase každodenní trhy. Pokládám tedy za přirozené, že nasvícená jsou tato místa. Jsou to zkrátka lokality, kam lákáme lidi a kde chceme, aby se jim líbilo. Aby to byla lokalita, kterou budou vnímat děti. Myslím si, že to vnímání je hodně subjektivní a záleží opravdu na vkusu každého. Obecně se setkáváme například s připomínkami k osvětleným hřištím poblíž sídlišť, takže si nejsem jistý, jestli by výrazněji osvětlené lokality sídlišť byly přijímané jen kladně.
13.3 Město galerie je hezká myšlenka, ale u většiny děl nevíme nebo nechápeme smysl nebo význam jako jedno z mnoha např. Pixelova čmáranice na 7.ZŠ?
Příběh každé realizace je popsaný v jednotlivých příspěvcích na instagramovém účtu @mestogalerie (https://www.instagram.com/mestogalerie/). Upozornil jsem organizátory, že by bylo vhodné to doplnit i na web, protože u realizací v roce 2024 je to takto zpracované https://mestogalerie.cz/mlada-boleslav/ včetně popisu děl.
Závěr:
Pokud budete mít vy nebo lidé z ulic jakýkoli další nápad nebo dotaz, stačí je poslat přímo mně, případně si můžeme vyměnit kontakt. Myslím si, že pokud to situace umožňuje, dokážeme ty věci řešit nebo na ně reagovat poměrně rychle.
